Sobotní dopoledne patřilo v hale na Ruzyni druholigové házené. Domácí junioři Dukly přivítali stálici druhé ligy Sokol Bělá. Již v týdnu se vědělo, že bělský tým bude oslaben o své nejlepší hráče z důvodu mimořádné pracovní soboty v nejmenované automobilce.
Šanci tedy dostali hráči z lavičky a dravé mládí, které potřebuje nabrat zkušenosti s takovými mužstvy jako je Dukla Praha.
Bělské družstvo začalo v sestavě Dvořák, Knotek, Kubíček, Tošovský, Šírek, Mika a nestárnoucí Bajtalon. Trenér naordinoval hráčům, aby hráli svojí hru a hlavně se nezačali s domácími honit po hřišti z důvodů fyzických předpokladů juniorů Dukly. Vše vypadalo, že bude fungovat. V patnácte minutě prvního poločasu byl ještě stav 7:5 pro Bělou, to bylo však naposledy co Bělá vedla. Obrana přestávala pomalu fungovat a v útoku docházely síly ke kombinacím, natož ke kloudné střele. V 25. minutě Bělá ale pořád držela krok s běhavými hráči soupeře, šanci na hřišti dostali postupně všichni hostující hráči, aby mohli ukázat, že i když se nedaří tak svojí bojovností se dokáží poprat o výsledek. Poločas tedy skončil výsledkem 16:11 pro juniory Dukly.
Do druhého poločasu nastoupil úplně jiný team, než pár skalních fanoušků předpokládalo. Obrana Bělé se rozpadla na jednotlivce a v útoku byli hosté marní a chvílemi až trapní. Musím podotknout, že snahu hráčům nelze vytknout, ale za některé technické chyby by se musel červenat i hráč přípravky. Druhý gól Bělé, který ve druhém poločase spadl do sítě domácích, padl až v 57. min. zápasu. Ale to si již dávno domácí dělali z brankářů hostů trhací kalendář. V posledních minutách zápasu ještě bělští hráči vytáhli obranu a alespoň “zkorigovali“ výsledek na 32:15 pro Duklu.
Doufám, že si hráči vezmou ponaučení, že jenom hezky vypadat neznamená, že člověk umí hrát házenou. Přeji Bělské házené to nejlepší, co ji může potkat a hráčům radost ze hry, bez které nejde skoro žít.
Nelámal bych si hlavu nad výsledkem jednoho zápasu, ale nad tím jak někteří hráči přistupuji jak k házené takové, tak ke kolektivu se kterým se chtějí radovat z výher, nebo alespoň z malých radostí, které sport přináší.
V dalším zápase hostí Bělá v domácí aréně v sobotu 13.11.2010 od 17:00 pravidelného rivala z Jablonce nad Nisou. Jako fanoušek Bělé doufám, že se hráči stmelí a budou opět hrát házenou tak, aby mohli odcházet z haly za potlesku fanoušků.
Berte tento článek jako pohled nestranného fanouška bělské házené.