Bez přehnaných ambic, ale s přáním zahrát dobrý výsledek jsme odjížděli na horkou půdu loňského vítěze II. ligy Lokomotivy Louny.
Úvod zápasu byl z naší strany katastrofální. Domácí hráli zasunutou obranu 0-6 a využívali své tradiční zbraně, rychlých protiútoků. Nám se vůbec nedařilo prosadit na brankovišti soupeře a působili jsme hodně odevzdaně. Lounští hráči na hřišti dominovali a v 17. minutě vedli už 12:3, což vyústilo time outem našeho trenéra. Začali jsme lépe bránit a přidali větší důraz a pohyb v útoku a do šaten
jsme o poločase odcházeli za stavu 15:9 s vědomím, že s domácími můžeme hrát vyrovnaný zápas.
Naše zlepšení vyvrcholilo ve 47. minutě, kdy Netrval snižoval na 22:18. Poté ovšem dostal třetí dvouminutový trest Aleš Stach, což se ukázalo jako rozhodující faktor. K té červené kartě jen nutno krátce dodat, že první dva dvouminutové tresty byly naprosto zasloužené, ovšem třetí trest, po němž následovala červená karta, byl z kategorie nesmyslných. Takových zákroků je v zápase kolem dvaceti. Rozhodčí, který byl od situace 3 metry písknul volný hod, poté ovšem přiběhl jeho kolega v černém přes půl hřiště a udělil již zmiňovaný trest. Při tak úzkém kádru se nám nepodařilo kvalitně nahradit vyloučeného Aleše Stacha a jen bojovnost na domácí Lokomotivu nestačila. Výsledné skóre 33:25 je tedy zasloužené a v podstatě odpovídalo dění na hřišti.
Louny byly tentokrát nad naše síly. Minimálně více bojovaly a chtěly více vyhrát. Výborně bránily systémem 0-6, což při známém faktu, že nemáme klasického šutéra z dálky, bylo hodně důležité. Z našeho mužstva vyčuhoval z průměru snad jen Láďa Hrubý, který i přes několik zazděných šancí bojoval celý zápas. Na Kabátníkovi bylo hodně znát jeho zranění kolena, takže v podstatě chytá s jednou nohou. Když se k tomu připočte, že 1-2 hráči ze základu porušili životosprávu a náhradníci nechytnou svoji šanci pevně za pačesy, tak můžeme na lepší výsledek s takovým soupeřem zapomenout.