V sobotu 24.3. jsme v rámci 20.kola II.ligy zajížděli na Vysočinu k utkání s Ledčí nad Sázavou. V podzimní části jsme doma vyhráli 36:27. Domácí mají na jaře výbornou formu, po zimní pauze doma 4x vyhráli, porazili i Louny a Úvaly. My se na jaře spíš hledáme, trápí nás marodka a nezájem o venkovní utkání. Tentokrát se sešla silná sestava, k dispozici byli i Sojka s Vaňkem.

 

Do 25.minuty kluci hráli velmi dobře. Pozorně bránili se střídáním dvou hráčů do obrany a dařila se nám 1., 2. vlna, protože domácí se vůbec nevraceli. Zápas jsme výborně rozehráli hlavně v obraně, Vítek se v brance pohyboval kolem 60 % a Sucharda zkušeně zakončoval náskoky z křídel a společně s Vaňkem i 1.vlnu rychlého útoku. V závěrečných minutách 1.půle se nám zranil Vítek a domácí se ze stavu 9:14 vrátili do zápasu na poločasových 13:15. Lukáš chytil prudkou ránu na dlouhou ruku a zbytek utkání dochytal s bolestí pravého lokte "pod kelénem".


Úvod druhé půle se nám vůbec nevydařil. Dostali jsme 3 laciné góly z křídel a měli jsme klasickou pasáž, kdy jsme se soustředili jen na výkon rozhodčích a né na svoje chyby. Ztratili jsme koncentraci a přestali se soustředit na hru. To naštěstí trvalo jen do 38.minuty, kdy jsme ze stavu 17:15 otočili zpět na 17:19 ve 44.minutě. Domácí opět srovnali na 19:19 v 51.minutě a na dramatickou koncovku bylo zaděláno. V závěru mohla vyhrát obě družstva. Obě družstva měla v závěru i výhodu přesilové hry, ale nakonec jsme k zisku dvou bodů měli blíže my. Ledeč v 58.minutě vedla 24:23 a šla do útoku. Můžem závěru byl Loukotka, který vyrovnával na 24:24 a v 60.minutě zabojoval o odražený míč, z čehož byla sedmička, kterou Vaněk s přehledem proměnil. V čase 59:54 jsme vedli 24:25 a domácí brali time - out. Čekali jsme jednu střelu z dálky, která tři vteřiny před koncem přišla. Podle očekávání mířila na zraněnou ruku a bohužel si s ní Lukáš neporadil. Domácí se radovali ze zisku bodu.

 

Výkon a týmový duch jsou příslibem do konce sezóny, která nám bude pokračovat po třítýdenní pauze 14.4. v Jablonci. Kluci bojovali v obraně, za kterou se dařilo Vítkovi. Díky širšímu kádru jsme mohli hrát rychle a jednoduše dopředu, polovinu gólů se nám povedlo vstřelit z 1., 2. vlny. Naopak někteří prostě nevystřelí, místo kolmého pohybu do proskoku mezi 1x2 radši nahrávají křídlu do nulového úhlu, a to ještě v lepším případě.

 

Podrobnosti z utkání najdete ZDE.


Za pomoc s dopravou děkuji Technickým službám města a L.Bernardovi.

 

SŠ