K předposlednímu utkání této sezóny jsme odjížděli do Lovosic, kde jsme se utkali s místní rezervou. Věděli jsme, že nás čeká náročné utkání, protože lovosičtí předvádí v domácím prostředí dobré výkony, ale chtěli jsme zabojovat a zkusit bodovat. To se nám bohužel hrubě nepovedlo. K utkání jsme odcestovali bez Matěje Dvořáka, Sommera (oba pracovní důvody) a Dohnala (zranění).

Do utkání jsme nastupovali s vědomím, že domácí hráči hrají především na rychlé protiútoky, které musí pokrýt naše spojky. Chtěli jsme držet balón a čekat na vyložené šance. Bohužel především naši nejzkušenější hráči Opustil, Švec a Mika se snažili prosadit střelbou z nepřipravených pozic nebo hledat pivota. Ani jedno se nedařilo, často jsme ztráceli balóny a soupeř pohodlně zakončoval z trháků. Bohužel se vůbec nic nezměnilo prakticky v průběhu celého utkání. Zkoušeli jsme různě prostřídat sestavu, ale nic ke zlepšení nevedlo. V 10. minutě svítil na ukazateli stav 11:6 a o deset minut později již hrozivých 21:7! O utkání bylo rozhodnuto a řešil se pouze konečný výsledek. Ve 45. minutě byl vyloučen Opustil za tři dvouminutové tresty (třetí trest byl za řeči!), což paradoxně našemu družstvu pomohlo. Začali jsme více držet balón a i když jsme stále často chybovali, tak jsme se snažili více kombinovat, což se občas i dařilo. V závěru utkání se domácí hráči snažili dokonat naši potupu vstřelením 50 branky, což jsme i ve čtyřech hráčích odvrátili. I přesto si odvážíme z Lovosic ranec, který jsme jen s těží pobrali. 

V našem dresu se tentokrát příliš nedařilo brankářům, ale i přes to je musíme pochválit, protože se na ně valil jeden trhák za druhým a několik jich zlikvidovali. Vyhořeli jsme především po taktické stránce, když jsme dělali přesný opak toho, co jsme si před utkání řekli. Od druhého poločasu v Jablonci šla naše hra rapidně dolů. Markantní je to především na výkonu Opustila, který hraje absolutně nedisciplinovaně, a Šírka, který navázal na své galapředstavení z domácího utkání se Slavií, kdy měl střelbu 9/0. Tentokrát předvedl ještě zoufalejší výkon 12/0, čemuž se dá jen těžko uvěřit. Standardně se také nedařilo hráčům na křídlech, kteří se spíše schovávají, než aby týmu pomohli. I přes ostudnou porážku musíme pochválit Tyšera, který dostává stále více prostoru na spojce. V obraně, snad jako jediný, pracuje spolehlivě, a i v útoku, i když hraje většinou „přes ruku“, předvádí nadějné akce a jeho výkon je zápas od zápasu lepší. Větší prostor dostal také Myšák na pivotu, kde se objevil vůbec poprvé a svým výkonem mile překvapil. Světlé okamžiky měl i v obraně.

Domácí hráči toho v tomto utkání ani nemuseli moc předvést. Stačilo vycházet z pozorné obrany a trestat naše chyby z rychlých protiútoků. V těch vynikal lovosický nejlepší střelec Malý. Rozdíl mezi oběma soupeři byl opravdu markantní a domácí nás přehrávali o třídu.

Doufáme, že si naši hráči z tohoto výprasku vezmou ponaučení. Bez vetší bojovnosti a nasazení se s takovým soupeřem nemůžeme vůbec rovnat.

V posledním druholigovém kole nás na domácí palubovce čeká vedoucí celek tabulky Sokol Libčice, který bude chtít zřejmě postoupit do 1. ligy, a proto u nás musí zvítězit. Čeká nás náročné utkání, ale již dříve jsme si dokázali, že můžeme hrát s každým soupeřem. Doufám, že naši hráči se rozloučí s druhou ligou parádním výkonem a v posledním utkání sezóny zvítězí.

Házené zdar!