V 10. kole II. ligy mužů jsme v domácím prostředí nastoupili proti házenkářům Chemičky Ústí n. L. Po porážce v Mladé Boleslavi byl cíl před utkáním jasný, bodovat.
Úvod utkání byl v naší režii. Obrany ani brankáři moc nezářili a po úvodní čtvrthodince jsme vedli 9:6. Hosté se včetně brankáře rozehráli a zejména díky Vrběckému postupně přebírali otěže utkání. My jsme po sérii neproměněných šancí a chyb v obraně značně znervózněli, což vyvrcholilo slovní přestřelkou několika hráčů přímo na hřišti ! Po třiceti minutách byl stav 12-18 a někteří diváci se oprávněně rozmýšleli, zda mají zůstat i na druhý poločas.
O poločasové přestávce jsme za vším udělali tlustou čáru a do druhé půle jsme šli s tím, že nemáme co ztratit.
Švec začal osobně bránit Vrběckého, přestali jsme tolik hráčů střídat do obrany, což zrychlilo přechodovou fázi a postupně se nám dařilo ukrajovat z náskoku hostů. V 50. minutě to bylo 25-24 v náš prospěch a závěr utkání sliboval velké drama. Házenkáři Ústí dohrávali během druhé půle dost útoků do pasivity, ale zejména zkušený Srba dokázal většinou akci dohrát do sedmičky nebo gólově zakončit.
V dramatickém závěru oběma týmům docházely síly. Nám díky dohánění náskoku soupeře z první půle a hostům pravděpodobně díky úzkému kádru ( do útoku měli jen dva hráče na střídání ). Osud utkání jsme měli "na ruce", ale vlastní zbrklost a dvě zkažené přihrávky v samotném závěru utkání, které hosté dokázali gólově potrestat, nás připravily o velmi důležité body.
Podzimní část zakončíme v sobotu 10.12. v Hostivicích - Břvích, kde hraje domácí utkání nováček soutěže Libčice n. V.
Před utkáním jsme minutou ticha uctili památku zesnulého Jiřího Ceháka. Během zápasu byly v hale vystaveny fotky, které připomněly působení pana Jiřího Ceháka u oddílu bělské házené od třicátých let minulého století. O bělskou házenou se zajímal až do své smrti.