TJ Sokol Bělá pod Bezdězem

téma: hráči bělské házené | autor: Bohouš | datum: čtvrtek 1.1.2015 | zobrazeno: 4516x

Stanislav Švec

 

Datum a místo narození:

17. 10. 1976 – Mladá Boleslav

 

Přezdívka:

Švícko, Stancek, Prťavec

 

Rodina a rodinný stav:

po několika osudových chybách stále svobodný a bezdětný

Sestra Helena Pelcová, neteř Daniela Pelcová a synovec Jaroslav Šírek

Rodiče - Stanislav Švec / 1950 /, Helena Švecová roz. Rutová / 1949 /

 

Bydliště:

Bělá pod Bezdězem

 

Povolání:

Škoda Auto MB, kvalita – konečná přejímka vozů

 

Vzdělání / vojna:

vyučen - SOUs Škoda MB , maturita - ISŠZaT MB

vojín v záloze ve funkci střelec – vždy připraven sloužit lidu. Vojákoval jsem v 90. letech v Bělé pod Bezdězem, tenkrát mi to zařídili funkcionáři oddílu, abych mohl hrát házenou. Průsery jezdili na štáb žehlit Láďa Peška a Šindelářovi.

 

Životní cíl:

rodina + děti, snad to ještě stihnu.

Vychovat v Bělé nové házenkářské družstvo mužů a jednu sezónu si s nima zahrát – aktuálně, 2015/2016, jsme prvním rokem v mladším dorostu.

Dále pak myslet pozitivně.

 

Záliby, kromě házené:

hodně času mi zabere trénování mládeže a s tím související aktivity. Připravuji se i na studium licence A.

Mimo házenou, tedy hlavně o prázdninách jsou to cykloturistika, četba / historie, literatura faktu, Stephen King /, chalupa v jižních Čechách, kde máme kořeny z tátovy strany. Na gruntu trávím většinu svého volna.

 

Hrál za Sokol Bělá v letech:

1984 – stále aktivni

 

Bývalí spoluhráči v bělském dresu:

Šindelář, Zajac, Kaňka, Peška, Svoboda, Petr Bartoň, Aleš Stach, Petr Stach, Pavel Stach, Hrubý, Bajtalon, Picek, Hendrych, Kabátník, Renza, Dohnal, Netrval, Vaněk, Krucký, Husák, Čtvrtník, Lingler, Paulus, Orolín, Femiak, Čanaky, Beckert, Nosek, Kulas, Šíma, současné spoluhráče zde nejmenuju. Určitě jsem na někoho zapomněl...

Musím zmínit i Frantu Kamlera a Jirku Ceháka st., které pamatuji už jen jako funkcionáře. Zazpíval jsem si s oběma „Bělou“ na jejich osmdesátinách a určitě oba patří mezi legendy bělské házené.

 

Hrál za oddíly:

Spartak Bělá p. B., Sokol Bělá p. B.

 

Tvůj největší úspěch v házené:

1. turnaj ve Španělsku, působení ve II. lize v nejlepších letech silné generace hráčů kolem kapitána Aleše Stacha, kdy jsme každý rok bojovali o postup do 1. ligy.

Jako aktivní trenér na působení v Žákovské lize starších žáků 2015, kdy jsme procestovali celou republiku a konečné 14. místo v Mistrovství ČR považuji za velký úspěch.

K mládeži jsme natoupili v roce 2009 s Alešem Stachem k Frantovi Šindelářovi k novému náboru, později jsme každý zůstali u jedné party hráčů. S ročníkem 2000 jsem od minižactva, za 2-3 roky tady bude velmi perspektivní družstvo mužů s výhledem na 15 sezón.

 

Jak dlouho hraješ/hrál házenou:

už přes 30 let

 

První trenér:

Ivan Zajac, míče z hračkárny a soustředění ve Veselí nad Moravou. Na to nikdy nezapomenu.

Rádi na to s Ivanem u pivečka vzpomínáme dodnes.

 

Na které trenéry rád vzpomínáš:

na všechny, každý mi něco dal, ale neměli to se mnou jednoduché...

Zmínit musím dva - Ivan Zajac dokázal udělat vždycky výbornou partu.

Dále pak Jirka Bartoň byl vynikající odborník, bohužel tenkrát jsem z toho neměl rozum.

V mládežnických kategoriích Milan Kulda, Antonín Tošovský st., Pavel Stach st., Honza Urban.

 

Na které spoluhráče rád vzpomínáš:

Určitě na všechny, ale nezapomenutelné zážitky mimo hřiště byly s Ondránkem Bajtalonem / např. 1. Španělsko, hory, Třeboň, Německo, Železný Brod, sjíždění Jizery atd. / .

A s Tondou Tošovským ml. to bylo taky hodně zajímavých zážitků. Např. když usnul během zápasu na střídačce, nebo když jsme se spolu ztratili v Německu a sebrali nás pro rušení nočního klidu.

 

Na které utkání nejraději vzpomínáš:

Celá první sezóna ve druhé lize, kterou jsme hráli v Mladé Boleslavi, a návštěvy byly kolem 300 – 400 diváků.

Pohárová utkání s extraligovými celky v naší hale.

Nezapomunetlné jsou i začátky ve družstvu mužů a obřady „potýkání si“ se staršími hráči / Káňa, Pešice, Zajda, pan Déeska /, což už dneska nikdo nezná a učení házenkářského zpívání pod lípou.

Zmínit musím i utkání za béčko v Čelákovicích, kde jsem po vydřené remíze protáhli pozápasové hodnocení a v letním počasí se podával grog s máslem.

Zajímavé byly i zápasy v žákovských kategoriích v Bělé. Hráli jsme kolem deváté, nejdříve jsme si vymetli kaluže, pak listí a mohlo se hrát. Když se hrálo za deště a při teplotě kolem 5 stupňů, tak to skončilo třeba i 8:6 a nejlepší střela byla o kaluž, to nešlo chytit.

Dále výjezdy na venkovní utkání s legendárním autobusem „RTO“ / stalo se v 80. letech v jedné restauraci v mladších žácích, když nás poslal řidič Václav Pytloun vyslal pro muže, abychom nepřijeli z venkovního zápasu za tmy...“soudruhu trenére, soudruh řidič říkal, že na vás bude čekat už jen 10 minut. Tady máš bůra a dejte si ještě dvakrát na schovku....“ /

Jako trenér na zápasy v Žákovské lize a na turnaji PHC. 

 

Tvůj oblíbený post:

do starších žáků brankář, pak levá spojka

 

Oblíbený soupeř:

Slavia Praha, Praha 4

 

Neoblíbený soupeř:

Kolín, Chomutov / nechte střílet 7 :o) / 

 

Nejlepší hala/hřiště kde si hrál:

Bělá pod Bezdězem, Lovosice, Mladá Boleslav

Přiložené fotky

Poslední články:

[20.6.2023] Turnaje výběrů krajů 2023
[1.1.2015] Netrval Petr
[1.1.2015] Bajtalon Ondřej
[1.1.2015] Hrubý Vladimír
[1.1.2015] Musil Radek
[1.1.2015] Franta Šindelář
[1.1.2015] Jiří Cehák